„Jerusalem ist unsere Stadt.“ Das sagte der türkische Präsident Recep Tayyip Erdogan am Donnerstag in einer Rede vor dem türkischen Parlament.
„Jeruzalém je naše město.“ To řekl ve čtvrtek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém projevu před tureckým parlamentem.
Použití v češtině vs. němčině
Gramatický rod: V češtině je Jeruzalém rodu mužského neživotného (ten Jeruzalém, do Jeruzaléma). V němčině je Jerusalem rodu středního (das Jerusalem), ale v běžném textu se používá bez členu (např. in Jerusalem, nach Jerusalem).
Výslovnost: Česká výslovnost zachovává psané „z“ [jeruzalém]. V němčině se počáteční „J“ čte jako „j“, ale „s“ se čte jako znělé „z“, zatímco koncové „-em“ se zkracuje [jeˈʁuːzalɛm].
Pravopis: Čeština píše vprostřed slova „z“ a na konci „m“. Němčina si drží latinsko-hebrejský zápis se „s“ a koncovým „m“.
Původní význam názvu: Název pochází zřejmě ze semitského kořene Yeru (založit/místo) a Shalem (bůh Šalim, případně Shalom – mír). Doslovný překlad se často interpretuje jako „Město míru“, což je vzhledem k jeho krvavé historii plné válek paradox.
Proč má čeština „z“ a ne „s“?: Stará čeština převzala slovo přes latinu a staroslověnštinu. V historickém vývoji češtiny došlo k takzvané asimilaci, kdy se původní tupé „s“ mezi dvěma samohláskami změnilo na znělé „z“, aby se slovo lépe vyslovovalo.
Německé přirovnání: V němčině existuje historické rčení „Er sieht aus wie das himmlische Jerusalem“ (Vypadá jako nebeský Jeruzalém). Používá se pro někoho, kdo je sice čistě, ale velmi staromódně, chudě nebo komicky oblečený (odkaz na biblické popisy zářícího, ale nedosažitelného města).
Syndrom Jeruzaléma: V psychologii existuje reálná diagnóza zvaná Jeruzalémský syndrom. Jde o bludnou psychózu, která postihuje některé turisty (křesťany, židy i muslimy) po příjezdu do města. Lidé náhle uvěří, že jsou biblickými postavami (např. Mojžíš, Jan Křtitel nebo Panna Marie), začnou nosit hotelová prostěradla jako tógy a kázat v ulicích.
Napsat komentář