Němčina má dvě hlavní povolené varianty (obě jsou správné podle Duden a oficiálních pravidel):
Německé uvozovky (nejčastější v běžném psaní, novinách a školách): „ … “ Otevírací: dole jako 99 („) Uzavírací: nahoře jako 66 (”) Eselsbrücke (pomůcka): „99 unten – 66 oben“
Guillemets (francouzské, častější v knihách a typografii): » … « Otevírací: » (špička dovnitř) Uzavírací: « (špička dovnitř)
Jednoduché (halbe) uvozovky se používají uvnitř hlavních uvozovek (Zitat im Zitat):
‚ … ‘ (německé jednoduché)
› … ‹ (guillemets jednoduché)
Důležité: Mezi uvozovkami a slovem není mezera (na rozdíl od francouzštiny).
Kdy se uvozovky používají? (Hlavní případy)
Přímá řeč (direkte Rede / wörtliche Rede) „Ich komme morgen um 10 Uhr“, sagte sie. Er fragte: „Hast du Zeit?“
Citace Goethe schrieb: „Wer immer strebend sich bemüht, den können wir erlösen.“
Názvy knih, filmů, článků, písní Ich habe „Der Vorleser“ von Bernhard Schlink gelesen. Der Film „Inception“ hat mir sehr gefallen.
Zdůraznění zvláštního významu (ironie, cizí slova, slang, výrazy z jiného jazyka) Das ist ja eine „tolle“ Idee. (ironicky) Das Wort „Homeoffice“ ist inzwischen ganz normal.
Kombinace s jinými interpunkčními znaménky (nejdůležitější pravidla)
Toto je oblast, kde dělají studenti nejvíce chyb:
Případ 1: Celý věta je v uvozovkách + následuje „sagte er“ atd.
Pokud je uvnitř uvozovek úplný věta, zůstává její interpunkce uvnitř: „Ich bin sehr müde.“ → „Ich bin sehr müde“, sagte sie. (Původní tečka zmizí a nahradí ji čárka před „sagte“.)
Výjimka: Otazník (?) a vykřičník (!) zůstávají uvnitř: „Kommst du mit?“, fragte er. „Das ist fantastisch!“, rief sie.
Případ 2: Uvozovky jsou uprostřed věty (jen část věty)
Tečka patří k celé větě → stojí za uzavíracími uvozovkami: Sie meinte, das sei „eine gute Idee“. (Ne: eine gute Idee.“)
Případ 3: Uvozovky + otazník/vykřičník uvnitř
Pokud otazník/vykřičník patří k citované části → zůstává uvnitř: „Warum nicht?“, fragte sie. „Hilfe!“, schrie er.
Tipy a časté chyby studentů
Nesmíš používat anglické uvozovky “…” – v německých textech vypadají špatně.
Věta uvnitř uvozovek začíná velkým písmenem, pokud je to celá věta.
V e-mailu nebo neformálním textu lidé často používají rovné uvozovky „…“, ale v oficiálních textech (esej, seminárka, dopis) se očekávají správné „ “ nebo » «.
V Švýcarsku se často používají » « s špičkami ven (« … ») – ale v Německu a Rakousku je to méně obvyklé.
Napsat komentář