Funguje jako adjektivum i adverbium a tvoří nespočet složených slov (kompozit), kde rozšiřuje význam:

  • Lokální rovina: Weit weg (daleko pryč).
  • Časová rovina: Bis auf weiteres (až do odvolání / doslova „do daleka“).
  • Abstraktní/mírová rovina: Weitgehend (dalekosáhlý, převážně).

Z mluvnického hlediska jde o pravidelné slovo, které se stupňuje pomocí přehlásky (umlautu):

die Welt (původně germánské weraldi – doslova „věk lidí“ či „širý/lidský prostor“, srovnej staroanglické woruld).

weit (pozitiv) – weiter (komparativ) – am weitesten (superlativ). Zároveň je extrémně plodné při tvorbě nových slov (tzv. Wortbildung):

die Weite (dálka, širost)

erweitern (rozšířit)

Ist das weit von hier? – Je to odsud daleko?

Ist das weit von hier? – Je to odsud daleko?

In der Geometrie bezieht sich „weit“ auf die Entfernung zwischen zwei Punkten oder Objekten. – V geometrii „daleko“ označuje vzdálenost mezi dvěma body nebo objekty.

Mixed-media collage with a fragmented portrait, three travelers, maps, and text reading “weit weg, chauvism.”

Zatímco v moderní němčině se weit specializovalo primárně na prostorovou distanci (dálka) a rozlohu (šířka), v jiných germánských jazycích se tato sémantická linie větvila jinak:

  • Angličtina: Zachovala původní slovesnou a podstatnou jmennou formu v etymonrech jako wide (široký) nebo width (šířka).
  • Nizozemština: Používá tvar wijd.

Slovo weit pochází z praslovanského či spíše pragermánského kořene wīda* (široký, prázdný, oddělený). V indoevropském prajazyce má kořen u̯ei- nebo u̯i- základní význam dělení, rozdělení, od sebe oddělení (podobně jako v latinském dividere nebo viduus – prázdný, opuštěný).

Posted in

Napsat komentář