sein – být; jeho, svůj

zájmeno jeho, svůj: sein(er), seiner, seines – jeho (svůj, svoje, svoje)

sein – sloveso být, existovat, konat se

podstatné jméno das Sein – bytí, jsoucno, jsoucnost

Minulý čas slovesa být  

Ich war – Byl jsem
Du warst – Byl jsi
Er war – Byl
Sie war – Byla
Es war – To bylo

Wir waren – Byli jsme
Ihr wart – Byli jste
Sie waren – Byli

Sie war nicht fertig. – Nebyla připravena.

Wo warst du? – Kde jsi byl.

Wir waren einkaufen. – Byli jsme nakupovat. 

xx