Slovo der Anschluss se v němčině běžně používá i v každodenním životě, nejen v dějepisu.

Slovo je odvozeno od odlučitelného slovesa anschließen (připojit / navázat).

• an- (předpona vyjadřující směr k, na, při-) + schließen (zavřít / zamknout).
• Doslova to tedy znamená „přimknout“ nebo „přivřít k něčemu“.

V němčině si pamatuj důležitou vazbu s předložkou:

Anschluss an etwas (4. pád) = připojení k něčemu / navázání kontaktu s někým.

V běžné němčině má der Anschluss několik velmi častých významů.

A) Dopravní spojení (přestup)

Když cestuješ vlakem nebo autobusem a navazuje ti další spoj.

• Ich habe den Anschluss verpasst. – Zmeškal jsem přípoj (navazující spoj).
• Der Zug hat Verspätung, aber wir erreichen den Anschluss noch. – Vlak má zpoždění, ale ten přípoj ještě stihneme.

B) Technické připojení (internet, elektřina)

• der Internetanschluss – připojení k internetu
• Wo ist der Anschluss für das Ladekabel? – Kde je přípojka pro nabíjecí kabel?

C) Sociální kontakt (najít přátele, zapadnout)

Používá se, když se někdo začlení do nového kolektivu.

• Er hat schnell Anschluss gefunden. – Rychle si našel přátele / rychle zapadl (v nové škole/práci).

 

V historickém kontextu se slovo „Anschluss“ používá pro odkaz na připojení Rakouska k Německu v roce 1938, což bylo jednou z událostí před druhou světovou válkou.

Například: „Österreich wurde 1938 an Deutschland angeschlossen“ – „Rakousko bylo připojeno k Německu v roce 1938“.

 

 

Anschluss sudetendeutscher Gebiete – anšlus sudetoněmeckých oblastí

 

 Sloveso anschließen je silné (nepravidelné) a má odlučitelnou předponu (an-).

Protože je silné, mění se v minulých časech jeho kořenová samohláska: ie – o – o.

Zde je přehledné časování ve čtyřech nejdůležitějších časech, které jako student němčiny využiješ nejčastěji.

1. Přítomný čas (Präsens)

Při časování v přítomném čase se předpona an- odděluje a skáče na úplný konec věty. U 2. a 3. osoby jednotného čísla nedochází ke změně samohlásky (zůstává -ie-).

• ich schließe … an (já připojuji)
• du schließt … an (ty připojuješ)
• er/sie/es schließt … an (on/ona/ono připojuje)
• wir schließen … an (my připojujeme)
• ihr schließt … an (vy připojujete)
• sie/Sie schließen … an (oni/Vy připojují/připojujete)

Příklad: Ich schließe den Fernseher an. (Připojuji televizi.)

2. Perfektum (Minulý čas mluvený)

V perfektu používáme pomocné sloveso haben. Tvar příčestí minulého (Partizip II) je angeschlossen (předpona -an- se vloží před -ge-).

• ich habe angeschlossen
• du hast angeschlossen
• er/sie/es hat angeschlossen
• wir haben angeschlossen
• ihr habt angeschlossen
• sie/Sie haben angeschlossen

Příklad: Er hat neue Kontakte angeschlossen. (Navázal nové kontakty.)

3. Präteritum (Minulý čas vyprávěcí/písemný)

V präteritu se mění kořen slovesa na schloss a předpona an- jde opět na konec věty.

• ich schloss … an
• du schlosst … an
• er/sie/es schloss … an
• wir schlossen … an
• ihr schlosst … an
• sie/Sie schlossen … an

Příklad: Im Jahr 1938 schloss Deutschland Österreich an. (V roce 1938 Německo připojilo Rakousko.)

4. Budoucí čas (Futur I)

Tvoří se pomocí pomocného slovesa werden a samotné sloveso anschließen zůstává v infinitivu na konci věty (vcelku, předpona se neodděluje).

• ich werde anschließen
• du wirst anschließen
• er/sie/es wird anschließen
• wir werden anschließen
• ihr werdet anschließen
• sie/Sie werden anschließen

Příklad: Ich werde morgen das Internet anschließen. (Zítra připojím internet.)

💡 Tři základní tvary (Stammformen):

anschließen – schloss an – hat angeschlossen