Olmützer Quargel

„Německá pragmatika“ (respektive rakouská a německá stopa a s ní spojené právní spory) se kolem Olomouckých tvarůžků točí zejména v rovině obchodní konkurence, historického dědictví odsunutých Němců a vleklého boje o unijní ochranu značky.
Němečtí a rakouští výrobci totiž po desetiletí vyráběli a prodávali sýry pod názvem Olmützer Quargel, což vyústilo v šestiletou diplomatickou válku v Bruselu. [1, 2, 3, 4]
Celá tato „pragmatická“ záležitost má tři hlavní roviny:

1. Tržní pragmatismus a odsunutí sýraři

Když byli po druhé světové válce z Hané a Olomoucka odsunuti němečtí obyvatelé (kteří se předtím v regionu sýrařstvím běžně živili), přenesli své know-how do Německa a Rakouska. Sýr typu tvarůžků (Sauermilchkäse) tam začali pragmaticky vyrábět dál. Zjistili totiž, že značka „Olmützer Quargel“ má v německy mluvících zemích skvělý zvuk, obrovskou tradici a zákazníci ji aktivně vyhledávají. Desítky let tak v Německu a Rakousku fungoval prosperující byznys s „Olomouckými“ tvarůžkami, které ale Moravu ani nezahlédly. [1, 2, 5, 6]

2. Šestiletý spor o značku v EU (2004–2010)

Když Česko vstoupilo do Evropské unie, podalo žádost o přiznání Chráněného zeměpisného označení (CHZO) pro Olomoucké tvarůžky. V tom okamžiku Německo a Rakousko podaly oficiální protesty. [3, 4]

Argument Němců: Tvrdili, že Olmützer Quargel se stal druhovým (generickým) názvem pro typ sýra (podobně jako je dnes eidam nebo camembert) a že zákazník v Německu si pod tím nepředstavuje konkrétní region v ČR, ale typ kyselého sýra. [1, 5]
Skutečná pragmatická motivace: Snaha ochránit vlastní mlékárenský průmysl před ztrátou zavedeného jména, což by znamenalo nutnost přejmenovat své produkty, investovat miliony do nového marketingu a riskovat pokles prodejů. [7]

3. Kompromis a konečný verdikt

V roce 2010 došlo k definitivnímu rozhodnutí, které bylo ukázkou čistého unijního pragmatismu: [1, 3]

Česko vyhrálo a označení „Olomoucké tvarůžky“ / „Olmützer Quargel“ získalo status chráněné značky. Od té doby se tak smí jmenovat výhradně sýr vyrobený v České republice. [1, 3, 8]
Německu a Rakousku bylo však v rámci politického kompromisu uděleno pětileté přechodné období (do roku 2015), během kterého mohli tamní výrobci své sklady a pulty doprodat pod starým názvem a postupně zákazníky naučit na názvy nové (jako např. Quargel, Harzer Käse či Handkäse). [1, 2, 8, 9]

Dnes se německá pragmatika projevuje tak, že v německých supermarketech běžně narazíte na tvarůžkům podobné sýry, ale nesou rodové názvy, zatímco moravský originál z Loštic si drží svou exkluzivitu a německý překlad Olmützer Quargel smí používat jen on. [1, 8, 9]
Zajímá vás, pod jakými názvy dnes němečtí výrobci tyto sýry prodávají, nebo jak dopadly konkrétní německé mlékárny (např. v Sasku), které tvarůžky dříve vyráběly?

[1] https://de.wikipedia.org
[2] https://www.kochwiki.org
[3] https://ct24.ceskatelevize.cz
[4] https://www.irozhlas.cz
[5] https://www.loose.de
[6] https://hnevotin.cz
[7] https://www.contadino.com
[8] https://www.yumda.com
[9] https://www.contadino.com

Olmützer Quargel (Kvargli) ist ein Sauermilchkäse aus Kuhmilch mit Rotschmiere, der dem Harzer Käse sehr ähnelt. Angeblich soll er bereits im 15. Jahrhundert im Umland der namensgebenden mährischen Stadt (Olomouc) hergestellt worden sein und gilt daher als einziger ursprünglich tschechischer Käse. Seit August 2010 ist "Olmützer Quargel" ein von der EU geschützter Ursprungsbegriff und darf seit August 2015 nur noch für den in Tschechien hergestellten Käse verwendet werden.

Quargel (ethymologisch vermutlich mit "Quark" verwandt) reift in 24 bis 26 Stunden, während derer er ein leicht säuerlich pikantes bis kräftiges Aroma und einen markanten Geruch entwickelt.

Original Olmützer sowie sächsische, ungarische oder österreichische Quargeln sind seit Jahrhunderten bekannt und wurden im 20. Jahrhundert auch unter tschechischem Namen bekannt. In Deutschland und Österreich wurden Quargeln lange Zeit noch unter der Herkunftsbezeichnung Olmützer Quargeln von einigen Käsereien hergestellt und vertrieben. Heute werden sie im tschechischen Loštice im Okres Šumperk hergestellt.

Němečtí výrobci po prohraném právním sporu zareagovali velmi pragmaticky. Aby nepřišli o zákazníky, své produkty v podstatě jen přejmenovali, pozměnili obaly a jeli dál.

Pod jakými názvy se prodávají dnes?

Německo má pro kyselé zrající sýry (Sauermilchkäse) silnou vlastní tradici, takže původní Olmützer Quargel jednoduše splynul s domácími názvy. V německých a rakouských obchodech je dnes najdete jako:

Harzer Käse (Harzer): Nejčastější ekvivalent. Původně pochází z oblasti pohoří Harz, ale dnes je to obecný název pro malá kolečka či válečky sýra s červenou kulturou, chuťově i nutričně téměř identická s tvarůžky.
Handkäse / Bauernhandkäse: Tradiční název odvozený od toho, že se sýry dříve tvarovaly ručně.
Mainzer Käse: Regionální varianta kyselého sýra z okolí Mohuče.
Quargel / Käsestücke: Někteří výrobci slovo „Quargel“ (tvarůžek) používají i nadále, ovšem zcela bez přívlastku „Olmützer“ (např. Bauern-Quargel). Využívají také triky s jazykem – v německých regálech se objevil sýr s německým popisem, ale velkým českým nápisem „Jemné tvarůžky“, protože unijní ochrana se striktně vztahuje na dvouslovný název Olomoucké tvarůžky. [1]