Albánština

Albánština

Výslovnost tam, kde je odlišná:

-y se čte jako německé ü  
-x se čte jako dz
-xh se čte jako dž
-gj se čte jako ď nebo měkké dž
-ç se čte jako č
-q se čte jako ť nebo měkké č
-ë se jako anglické ə ve slově Japan (dʒəˈpæn)
-sh se čte jako š
-zh se čte jako ž
-dh se čte jako anglické th ve slově this
-l se čte jako měkké l
-ll se čte jako l

 

Albánské dialekty se dělí do dvou hlavních skupin: toskánské a gegijské. Dělicí čárou je řeka Shkumbin. Severně od ní, tedy v severní Albánii, Makedonii, Kosovu a částech Černé Hory se mluvi gegsky, jižně tosksky. Až do nástupu komunistů k moci byl spisovný jazyk založen na gegštině, a poté od roku 1952 na toskštině.

V roce 1968 se kosovští, makedonští a černohorští Albánci rozhodli používat výhradně toskštinu jazyk jako školy a literatury.

 

 

po/jo – ano/ne
tungjatjeta – ahoj (doslova dlouhý život)

  • Tungjatjeta. Unë quhem Karel. Si të quajnë? – Ahoj. Jmenuji se Karel. Jak se jmenuješ ty?


ç’kemi!, përshëndetje! – ahoj!

unë flas shqip – mluvím albánsky
unë nuk flas Shqip – nemluvím albánsky

Unë flas vetëm anglisht. – Mluvím jen anglicky.
unë nuk kuptoj – nerozumím (nebo s´kuptoj)
a flisni Anglisht? – mluvíte anglicky?


mirëdita – dobrý den
mirëmbrëma – dobrý večer
natën e mirë – dobrou noc


mirupafshim – na viděnou
faleminderit – děkuji
ju lutem / të lutem – prosím(první vykání, druhé tykání)

 

më fal – omlouvám se
a je mirë? – máš se dobře
shumë mirë – velice dobře
keq – špatně
në rregull – v pořádku

pak – trochu
ndoshta – možná
a mundem? – můžu?
dhe – a
apo – ale
hapur – otevřeno
mbyllur – zavřeno
Shqipëri, Shqipëria – Albánie (oficiálně Republika e Shqipërisë – Albánská republika)
Shqiptar – Albánec
shqip – albánsky
si quheni? – jak se jmenujete?
si je? – jak se máš?
si jeni? – jak se máte?
kush jeni ju? – kdo jste?
ku je ti? – kde jsi?
sa është ora? – kolik je hodin?
gëzuar! – na zdraví!
të dua – miluju tě
kërkoj – hledám
kam nevojë…- potřebuju…
kam nevojë për ty – potřebuju tebe
kam nevojë për një doktor – potřebuju doktora
kam nevojё pёr njё taksi – potřebuju taxi
thirrni policinë – zavolejte policii
ujë – voda
bukë -chleba
madh / e madhe – velký, velká
nënë – matka
mish – maso
shkollë – škola
shpirti – duše
ku po shkon? – kam jdeš?
shpejt – rychle
. . .
Čísla:
një – 1
dy – 2
tre – 3
katër – 4
pesë – 5
gjashtë – 6
shtatë – 7
tetë – 8
nëntë – 9
dhjetë – 10
. . .

Slovníčky
Nejdůležitější slovíčka s nahranou výslovností
Česko-albánský slovníček

Mnoho albánských slov pochází z latiny, jako například gusht – augustus, čili srpen.

Dalšími mohou být:

  • “shkollë” – škola (podobnost s latinským “schola” – škola)
  • “qytet” – město (případně spojení s latinským “civitas” – město)
  • “libër” – kniha (podobnost s latinským “liber” – kniha)

Je však důležité poznamenat, že historie vývoje albánštiny je složitá a přesné etymologické vztahy mohou být obtížné určit. Podobnost slov může být náhodná nebo může být způsobena spíše podobnými zvuky než skutečným etymologickým spojením.

Najdete tu například německý, maltský, řecký, hebrejský slovníček. Více viz seznam kategorií dole. ⌘ ⌘ ⌘ This website presents thematic articles on languages and their cultures in different categories. For example, there is a German, Maltese, Greek, Hebrew glossary. See the list of categories below for more information.