1. Vilayetler, Türkiye’nin idari bölümleridir. (Vilájety jsou administrativními celky Turecka.)
2. Bu vilayet, tarih ve kültür açısından zengin bir geçmişe sahiptir. (Tento vilájet má bohatou historii a kulturu.)
3. Vilayet merkezi, önemli bir ticaret noktasıdır. (Centrum vilájetu je důležitým obchodním bodem.)
4. Turistler genellikle bu vilayeti ziyaret etmek için gelirler. (Turisté obvykle přijíždějí navštívit tento vilájet.)

Turecké slovo vilayet (vyslovováno přibližně [vilaˈjet]) má svůj původ v arabském slově wilája (ولاية) označujícím vládu a region, nad kterým se vládne. Das Wort ist vom arabischen Verb “waliya” abgeleitet, was so viel wie “verwalten” bedeutet. Původní arabské slovo w-l-y znamená vládnout. Z tohoto kořene vychází slovo wāli (والي), které označuje guvernéra vládnoucího nad wilájou, tedy regionem, nad kterým se vládne.

Historicky označovalo autonomní státy v rámci Kalifátu. Dnes se používá v mnoha muslimských zemích pro administrativní podřízené jednotky. V moderním Turecku odpovídá významem zhruba českému slovu provincie nebo kraj.

V dobách Kalifátu se termín wilája používal pro označení autonomních, téměř nezávislých států.

Dnes existují vilájety v mnoha zemích, jako je Alžírsko, Maroko, Tunisko, Súdán, Omán a Západní Sahara (aktuálně pod kontrolou Maroka).

Historicky existovala v letech 1541 až 1686 také Budínský vilájet (turecky Budin Vilayeti) v Maďarsku, které bylo dobyto Osmanskou říší. Tento vilájet byl hlavním, následován dalšími uherskými vilájety jako Temešvár (1552), Eger (1596), Nagykanizsa (1600), Várad (1660) a Érsekújvár (1663). Poté, co Habsburkové získali kontrolu nad regionem, Uherské království, které bylo pod Turky rozděleno na tři části, bylo znovu sjednoceno a vilájety zanikly.

Uprchlické tábory Sahrawi v Tindúfu jsou rozděleny do čtyř viláyetů, z nichž každý se skládá z několika dair.

V moderním Turecku slovo vilayet označuje administrativní jednotku, kterou lze přirovnat k provincii či kraji.

• Turečtina