Jsou to slovesa, která vyjadřují postoj mluvčího ke ději, ale samy o sobě nevyjadřují význam. Používají se v kombinaci s infinitivy jiných sloves. V nizozemštině mezi běžná modální slovesa patří “willen” (chtít), “kunnen” (moci), “moeten” (muset), “zullen” (mít v úmyslu).
Zde jsou příklady použití:
1. Willen (chtít):
– Ik wil een koffie.
(Chci kávu.)
– Zij willen naar de bioscoop gaan.
(Chtějí jít do kina.)
2. Kunnen (moci):
– Hij kan goed zingen.
(Umí dobře zpívat.)
– Wij kunnen morgen niet komen.
(Nemůžeme přijít zítra.)
3. Moeten (muset):
– Jij moet je huiswerk maken.
(Musíš udělat své domácí úkoly.)
– We moeten vroeg opstaan.
(Musíme brzy vstát.)
4. Zullen (mít v úmyslu):
– Ik zal je morgen bellen.
(Zavolám ti zítra.)
– Zullen we samen lunchen?
(Dáme si společný oběd?)
