Jistě, pojďme se podívat na lexikografické srovnání a původ slova pro “stříbro” v ugrofinských jazycích.

Základní slovo pro “stříbro” a jeho varianty:

Většina ugrofinských jazyků sdílí slovo pro “stříbro” s poměrně jednotným kořenem. Zde je přehled v několika významných jazycích této rodiny:

• Finština: hopea
• Estonština: hõbe (jak jsme viděli výše)
• Maďarština: ezüst
• Sámština (severní): silba
• Komi: эзысь (ezyś)
• Udmutština: азвесь (azveś)
• Mari (lužická): шире (šire)
• Mordvinština (mokša): синьць (sińć)
• Chanty: сўв (sūw)
• Mansi: ся̄в (sjāw)

Lexikografické srovnání:

• Podoba slova: Vidíme značnou podobnost mezi většinou jazyků, zejména mezi baltofinskou větví (finština, estonština) a permskou větví (komi, udmutština). Sámština také vykazuje podobný tvar. Maďarština a mordvinština se liší více, a marijština má zcela odlišné slovo. Chanty a mansi mají také odlišné tvary, ale vykazují určitou podobnost mezi sebou.
• Význam: Ve všech uvedených jazycích primárně označuje kov stříbro. V odvozených tvarech (jak jsme viděli na estonštině) se používá k tvoření slov označujících stříbrné předměty, barvu stříbra atd.

Původ slova:

Původ slova pro “stříbro” v ugrofinských jazycích je poměrně dobře rekonstruován lingvisty. Předpokládá se, že pochází z pra-ugrofinského kořene śilmä.

• Rekonstruovaný tvar: śilmä
• Význam v pra-ugrofinštině: Původní význam tohoto kořene byl pravděpodobně spojen s jasnou, lesklou barvou nebo s měsícem. Postupně se specializoval na označení stříbra, kovu s charakteristickým leskem.

Vývoj v jednotlivých větvích:

• Baltofinská větev (finština, estonština): Z śilmä se vyvinulo silpä a poté hopea (finština) a hõbe(estonština) s typickými hláskovými změnami v této větvi.
• Sámština: Zachovala si tvar bližší rekonstruovanému, silba.
• Permská větev (komi, udmutština): Z śilmä se vyvinuly tvary эзысь (ezyś) a азвесь (azveś) s charakteristickými změnami hlásek pro tuto větev.
• Maďarština: Slovo ezüst má méně jasný původ v rámci ugrofinské rodiny a jeho spojení s śilmä je diskutabilní a méně jisté. Existují i jiné teorie o jeho původu.
• Marijština: Slovo шире (šire) nemá jasné ugrofinské etymologické spojení a pravděpodobně se jedná o výpůjčku z jiného jazyka (možná indoíránského).
• Obugrská větev (chanty, mansi): Tvary сўв (sūw) a ся̄в (sjāw) se také liší a jejich spojení s śilmä je méně zřejmé a vyžaduje složitější rekonstrukci hlásových změn. Někteří lingvisté je spojují s jinými ugrofinskými kořeny souvisejícími s leskem.

Závěr:

Většina ugrofinských jazyků sdílí slovo pro “stříbro”, které pravděpodobně pochází z praugrofinského kořene *śilmä* s původním významem souvisejícím s jasem. Vývoj tohoto slova se v jednotlivých větvích jazykové rodiny lišil v závislosti na fonologických změnách specifických pro danou větev. Maďarština a zejména marijština představují výjimky, kde slovo pro “stříbro” má buď nejistý ugrofinský původ, nebo se jedná o výpůjčku. Obugrské jazyky (chanty a mansi) také vykazují odlišné tvary, jejichž spojení s rekonstruovaným pra-ugrofinským kořenem je méně přímé. Toto srovnání ilustruje jak jednotu, tak diverzifikaci slovní zásoby v rámci ugrofinské jazykové rodiny.