Ich glaube nicht an den Weihnachtsmann. – Nevěřím na Ježíška.
Ich habe es ihm schon erzählt, aber er hat es mir nicht geglaubt. – Už jsem mu to pověděl, ale on mi nevěřil.
Luther glaubt nicht mehr an katholische Wunder, aber er glaubt noch an Teufelswesen. – Luther již nevěří v katolické zázraky, ale stále věří v ďábelské bytosti.
🧠 Shrnutí
glauben znamená „věřit“, ale v praxi často také „myslet si“.
Je to sloveso s různými vazbami (Dativ, Akkusativ, an + Akkusativ) a jeho význam se mění podle kontextu. V běžné řeči slouží jako zdvořilý způsob, jak vyjádřit názor nebo nejistotu.
Má tři hlavní vazby:
- glauben + Dativ (osoba)
= věřit někomu- Ich glaube dir. – Věřím ti.
- glauben + Akkusativ (věc, výrok)
= věřit něčemu- Ich glaube das nicht. – Tomu nevěřím.
- glauben an + Akkusativ
= věřit v něco (víra, přesvědčení)- Ich glaube an dich. – Věřím v tebe.
- Sie glaubt an Gott. – Věří v Boha.
🧠 Slovotvorná rodina
- der Glaube – víra
- gläubig – věřící
- ungläubig – nevěřící, nedůvěřivý
- glaubwürdig – věrohodný
- unglaublich – neuvěřitelný
Základní významy
glauben má dva hlavní lexikální okruhy:
- Důvěra / přesvědčení
- Ich glaube dir. – Věřím ti.
- Ich glaube, dass er kommt. – Myslím si / věřím, že přijde.
- Náboženská víra
- an Gott glauben – věřit v Boha.
Rozdíl mezi „myslet si“ a „věřit“
V němčině glauben často znamená i „myslet si“, „domnívat se“:
- Ich glaube, es wird regnen. – Myslím, že bude pršet.
V češtině bychom zde často nepoužili „věřit“, ale „myslet si“.
🧃 Jak se to používá v praxi
🗣️ V běžné řeči
glauben je extrémně časté sloveso a často funguje jako „změkčovač“ tvrzení – podobně jako české „myslím, že…“.
- Ich glaube, das ist keine gute Idee.
→ „Myslím, že to není dobrý nápad.“
💬 Typické fráze
- Ich glaube schon. – Myslím, že ano.
- Ich glaube nicht. – Myslím, že ne.
- Kaum zu glauben! – Těžko uvěřit!
- Glaub mir! – Věř mi!
- Ich kann es nicht glauben. – Nemůžu tomu uvěřit.
🧠 Pragmatická nuance
Když Němec řekne „Ich glaube…“, často tím vyjadřuje míru nejistoty.
