1. Základní význam a lexikální vymezení

der Witz, -e

Základní významové okruhy v současné němčině:

1. žert, vtip, anekdota
   einen Witz erzählen, ein guter/schlechter Witz, flacher Witz
2. duchaplnost, vtipnost (schopnost) – dnes již spíše stylově vyšší či archaizující
   Er hat viel Witz. (≈ duchaplnost, esprit)
3. pointa, smysl (ironicky či hodnotově)
   Der Witz an der Sache ist, dass …
   (česky: „Pointa celé věci je, že…“)

2. Tematické okruhy „Witze“

A. Profesní a institucionální Witze

(Anwälte & Richter, Ärzte, Beamte, Bundeswehr, Polizei, Studenten, Musiker, Jäger, Berufe …)

Typické rysy:

• stereotypizace profesních rolí
• ironie vůči autoritě, byrokracii, expertíze
• často formulační schémata („Warum …? – Weil …“)

Příklad:

Beamten-Witz:
Warum arbeiten Beamte nie am Freitag? – Damit sie sich langsam ans Wochenende gewöhnen.

Kolokace:

• typischer Beamtenwitz
• berufsspezifischer Witz

B. Skupinové a identitární Witze

(Blondinen-, Männer & Frauen-, Ossi-/Wessi-, Schotten-, Schwule & Lesben-Witze)

Zde je Witz silně sociolingvisticky zatížen:

• hra se stereotypy
• potenciál pro humor i konflikt
• v současném diskurzu často reflektováno jako politisch unkorrekt

Příklad:

Das ist kein Witz, sondern ein Klischee.

C. Politické a personální Witze

(Merkel-, Schröder-, Stoiber-, Kanzler-, Trump-Witze)

Charakteristika:

• aktuálnost (Zeichen der Zeit)
• intertextualita (znalost reálií je nutná)
• blízkost politické satiry

Kolokace:

• politischer Witz
• zeitkritischer Witz

D. Tematické a situační Witze

(Corona-, Computer-, Nerd-, Kneipen-, Auto-, Heimwerker-, Viagra-Witze)

Zde je Witz:

• situační
• často založený na odborném nebo generačním know-how
• blízký anglickému joke spíše než wit

E. Stylové a hodnotové kategorie

(Kurze Witze, Klassiker, Schwarzer Humor, Erwachsenen-Witze, Kinder-Witze)

Zvlášť důležité:

• Schwarzer Humor – kolokace velmi pevná
• flacher Witz – nízká hodnota, lacinost
• derbe Witze – expresivita

F. Hraniční oblasti

(Rätsel, Definitionen, Nomen est omen, Zitate, Wahre Geschichten)

Zde se Witz přibližuje pojmům jako pointa, duchaplnost, jazyková hra, někdy až aforismus.

Příklad:

Der Witz liegt im Detail.
(Zde už nejde o „vtip“, ale o „pointu“.)

3. Kolokace a frazeologie se slovem Witz

Velmi frekventní spojení:

• einen Witz machen (žertovat)
• einen Witz erzählen
• auf Kosten von jemandem Witze machen
• kein Witz! (to není žádná legrace)
• der Witz an der Sache
• ein alter Witz
• ein schlechter / flacher / derber Witz

Idiomatické užití:

Das ist doch ein Witz!
= „To je přece absurdní / směšné!“

4. Etymologie a vztah k anglickému wit

Společný původ

• něm. Witz i angl. wit pocházejí z germánského kořene *witaną
  („vědět, rozumět“)
• srov. něm. wissen, angl. to wit

Významový vývoj

➡️ Důležitý rozdíl:

• Německé Witz konkretizovalo význam (anekdota, žert)
• Anglické wit zachovalo abstraktní význam (mentální schopnost, esprit)

Překladové úskalí:

• Er hat viel Witz. ≈ He has great wit.
• Er erzählt einen Witz. ≠ He tells a wit → He tells a joke.