Systém časů v nizozemštině je podobný českému, ale existují určité rozdíly. Oba jazyky rozlišují minulý, přítomný a budoucí čas.

1. Přítomný čas: V holandštině se používá podobně jako v češtině, ale má specifické konjugace pro jednotlivé osoby.
2. Minulý čas: Holandština používá dvě formy minulého času – jednoduchý minulý čas (preteritum) a složený minulý čas (perfektum). Perfektum se často používá v mluvené řeči.
3. Budoucí čas: Podobně jako v češtině, i v holandštině se budoucí čas tvoří pomocí pomocného slovesa “zullen” a infinitivu hlavního slovesa.

Specifické nuance holandských časů:

• Perfekt: Holandský perfekt se často používá k vyjádření nedávné minulosti, zatímco v češtině může mít širší použití.
• Plusquamperfekt: V holandštině se plusquamperfekt používá méně často než v češtině.
• Futur: Holandský budoucí čas má některé specifické nuance ve vyjádření budoucnosti, které se mohou lišit od českého budoucího času.
• Kontinuální časy: Používání kontinuálních časů (probíhající děj) se může mírně lišit mezi oběma jazyky.

Příklady:

• Perfekt:
  • Česky: Jsem napsal dopis. (Dopis už je hotový.)
  • Holandsky: Ik heb een brief geschreven. (Dopis už je hotový.)
• Futur:
  • Česky: Budu zítra pracovat. (Plán do budoucna.)
  • Holandsky: Ik zal morgen werken. (Plán do budoucna.)

 

  

Pomocná slovesa v holandštině

Holandština, stejně jako jiné germánské jazyky (např. angličtina, němčina), využívá pomocná slovesa k tvoření složených časů a trpného rodu a také k vyjádření modality (způsobu).

• Tvoření složených časů (perfektum a plusquamperfektum):
  • Používají se slovesa hebben (mít) a zijn (být).
  • Většina sloves tvoří perfektní časy se slovesem hebben.
  • Slovesa vyjadřující pohyb, změnu stavu nebo polohy, a také sloveso zijn, používají sloveso zijn (např. Ik ben naar Spanje geweest. – Byl/a jsem ve Španělsku.).
• Tvoření trpného rodu (pasiva):
  • Používají se slovesa worden (stát se, býti) pro přítomný čas a zijn (být) pro perfektní časy (např. De fiets is gekocht. – Kolo bylo koupeno.).
• Modální slovesa:
  • Slouží k vyjádření možnosti, nutnosti, přání atd. (např. kunnen – umět/moci, moeten – muset, willen – chtít).