sefer  (יֵשׁ לִי סֵפֶר חָדָשׁ (yesh li sefer chadash) – mám novou knihu.)

sefer (יֵשׁ לִי סֵפֶר חָדָשׁ (yesh li sefer chadash) – mám novou knihu.)


סֵפֶר‎ (sefer) – „kniha, svitek“

1. Základní význam a gramatika

  • Podstatné jméno, rod mužský.
  • V biblické hebrejštině původně označuje svitek, listinu, dokument psaný na pergamenu či papyru.
  • V moderní hebrejštině běžné neutrální slovo pro knihu.
  • Kořen ספר (s-p-r) znamená „počítat, vyprávět, zaznamenat“ – souvisí s představou zapsaného, spočítaného textu. Jeho význam “počítat, vyprávět, zaznamenat” krásně ukazuje, jak spolu souvisí počet (sčítání) a příběh (vyprávění, záznam).
  • Z tohoto kořene pocházejí slova jako:
  • סֵפֶר (séfer) – kniha (zaznamenaný text)
  • סוֹפֵר (sofér) – písař (ten, kdo zaznamenává/zapisuje) nebo spisovatel
  • סִפּוּר (sipúr) – příběh, vyprávění
  • סְפִירָה (sfirá) – počítání (např. Sefirat ha-Omer – počítání Omeru)

2. Rozšířený význam

  • Náboženské texty: „kniha“ často znamená posvátný spis (např. סֵפֶר תּוֹרָה – svitek Tóry).
  • Literární díla: jakékoli beletristické nebo odborné knihy.
  • Úřední dokument: listina, certifikát (v bibli i v právních textech: סֵפֶר כְּרִיתוּת – rozlukový list).

3. Typické kolokace a ustálená spojení

  • סֵפֶר תּוֹרָה (sefer Tora) – svitek Tóry
  • סֵפֶר תְּהִלִּים (sefer Tehilim) – kniha Žalmů
  • סֵפֶר קֹדֶשׁ (sefer kodesh) – svatá kniha
  • סֵפֶר זִכְרוֹנוֹת (sefer zikhronot) – „kniha pamětí“
  • סֵפֶר כְּרִיתוּת (sefer keritut) – rozvodový list (Dt 24:1)
  • סֵפֶר סִפּוּרִים (sefer sipurim) – kniha povídek
  • סֵפֶר לִמּוּד (sefer limud) – učebnice
  • סֵפֶר כִּיס (sefer kis) – kapesní knížka
  • חָתַם עַל־הַסֵּפֶר (chatam al-ha-sefer) – podepsal listinu

4. Typické vazby a užití v biblickém kontextu

  • Často ve spojení כָּתַב סֵפֶר (katav sefer) – napsal knihu, dokument.
  • פָּתַח סֵפֶר (patach sefer) – otevřel knihu / svitek (např. Iz 29:11).
  • V Bibli může označovat i zápisník, registr, kroniku:
    • „נִכְתְּבוּ בְּסֵפֶר הַדִּבְרֵי הַיָּמִים“ – jsou zapsáni v knize Letopisů.

5. Příkladové věty

  • יֵשׁ לִי סֵפֶר חָדָשׁ (yesh li sefer chadash) – mám novou knihu.
  • הַיֶּלֶד קוֹרֵא סֵפֶר בְּסִפְרִיָּה (ha-yeled kore sefer ba-sifriya) – chlapec čte knihu v knihovně.
  • הֵבִיאוּ סֵפֶר תּוֹרָה לַבֵּית כְּנֶסֶת (hevi’u sefer Tora la-beit kneset) – přinesli svitek Tóry do synagogy.
  • כָּתַב סֵפֶר עַל הִסְטוֹרְיָה שֶׁל יִשְׂרָאֵל (katav sefer al historia shel Yisra’el) – napsal knihu o dějinách Izraele.

6. Příbuzná slova (tvořená z kořene s-p-r)

  • סוֹפֵר (sofer) – písař, zapisovatel, opisovač posvátných textů.
  • סִפּוּר (sipur) – příběh, vyprávění.
  • מִסְפָּר (mispar) – číslo, počet.
  • סְפִירָה (sfira) – sčítání, také „sféra“ v kabale.
  • סִפְרִיָּה (sifriya) – knihovna.
  • סְפָרִים (sfarim) – množné číslo: knihy.

7. Příbuzná a související slova v jiných semitských jazycích

JazykTvarVýznam / poznámka
Aramejštinaסִפְרָא (sifrā)kniha, svitek; v Targumech běžné
Syrština (liturgický jazyk syrských křesťanských církví. Píše se syrskou abecedou, která je odvozeninou aramejské abecedy)ܣܦܪܐ (saprā / seprā)kniha
Arabštinaسِفْر (sifr)původně „svitek, kniha“ – dodnes např. „as-Sifr al-muqaddas“ = Písmo svaté
Ge’ez (stará etiopština)säferkniha
Maltštinaktieb (z arab. kitāb), ale historicky znám i vliv sifr v liturgii
Akadštinašipru / tuppuspis, záznam na tabulce (jiný kořen, ale blízká funkce)

V arabštině z kořene s-f-r také sloveso سَفَرَ (safara) – „odkrýt, cestovat“; pravděpodobně původně „rozvinout svitek“.
Pozdější běžné slovo pro „knihu“ v arabštině je كِتَاب (kitāb), ale ve starém i v náboženském jazyce sifr přežívá.


8. Kulturní a historické poznámky

  • V židovské tradici je סֵפֶר spojeno s úctou k psanému Božímu slovu; svitek Tóry musí být ručně napsán soferem podle přesných pravidel.
  • Mnohá biblická jména a pojmy odkazují na zápis do „knihy života“ (סֵפֶר הַחַיִּים – sefer ha-chajim).
  • V moderním hebrejském kontextu označuje jakýkoli svazek tištěný i elektronický.

Složená slova: V hebrejštině je možné vidět kořen, od kterého je vytvořeno i slovo “sefer” v různých složených slovech, jako například “ספרייה” (sifriya), což znamená knihovna, nebo “ספר תורה” (sefer Torah), kde Torá – posvátný svitek judaismu.

v Národní knihovně
בספרייה הלאומית
besifriya haleumit

ספר sefer (book), ספריה sifriya (library), and ספרנית safranit (librarian)—all three from the root ס-פ-ר s-f-r.

Najdete tu například německý, maltský, řecký, hebrejský slovníček. Více viz seznam kategorií dole. ⌘ ⌘ ⌘ This website presents thematic articles on languages and their cultures in different categories. For example, there is a German, Maltese, Greek, Hebrew glossary. See the list of categories below for more information.