Shrnutí: Slovinsko (Slowenien) je středoevropská země sousedící s Rakouskem, tedy přímo s německojazyčným prostorem. V němčině se ustálily specifické termíny pro slovinské reálie – od názvů regionů (Krain pro Kraňsko) po kulturní označení (Laibach pro Lublaň).
Odvozená slova a ustálené výrazy:
- Slowene, der / Slowenin, die – Slovinec, Slovenka
- slowenisch – slovinský, slovinsky
- Slowenische Sprache – slovinský jazyk
- Krain – historické německé označení regionu Kraňsko
- Laibach – historické německé jméno pro hlavní město Lublaň
- Adria-Küste – jadranské pobřeží (Slovinska)
Slovinsko (Slowenien)
Slovinsko je nezávislý stát od roku 1991, kdy se oddělilo od Jugoslávie. Rozkládá se na ploše přibližně 20 000 km² a má kolem 2 milionů obyvatel. Hlavním městem je Lublaň (německy Laibach).
Geografie:
- Na severu hraničí s Rakouskem (Österreich), což vytváří přímý kontakt s německojazyčným prostorem.
- Slovinsko má přístup k Jaderskému moři (Adria), známý přístav je Koper (Capodistria).
- Alpy (Alpen) zasahují na severozápadě země, Julské Alpy (Julische Alpen) jsou významným turistickým cílem.
Historie a kultura:
- V německých textech se často objevuje historické označení Krain (Kraňsko), které bylo součástí habsburské monarchie.
- Slovinsko bylo kulturně i politicky propojeno s Rakouskem, což se odráží v německých názvech měst: Laibach (Lublaň), Marburg an der Drau (Maribor).
- V německém prostředí se používají i termíny jako Karst (Kras), označující unikátní krasovou oblast Slovinska.
Současnost:
- Slovinsko je členem EU od roku 2004, měnou je euro (Euro).
- V německých médiích se často zdůrazňuje jeho role jako mostu mezi střední Evropou a Balkánem (Brücke zwischen Mitteleuropa und dem Balkan).
Historické německé názvy slovinských měst. Tyto názvy se v německém jazykovém prostoru ustálily zejména v době, kdy Slovinsko bylo součástí habsburské monarchie:
| Německý název | Slovinský název | Český ekvivalent |
|---|---|---|
| Laibach | Ljubljana | Lublaň |
| Marburg an der Drau | Maribor | Maribor |
| Cilli | Celje | Celje |
| Pettau | Ptuj | Ptuj |
| Görz | Nova Gorica / Gorizia | Gorice (historicky) |
| Triest | Trst | Terst |
| Capodistria (něm. také Koper) | Koper | Koper |
| Stein | Kamnik | Kamnik |
| Adelsberg | Postojna | Postojna |
| Radmannsdorf | Radovljica | Radovljica |
Poznámka
- Německé názvy se používaly zejména v administrativě a kartografii Rakouska-Uherska.
- Některé z nich (např. Laibach, Marburg an der Drau) jsou dodnes známé a objevují se v historických textech nebo kulturních souvislostech.
- Termíny jako Karst (Kras) nebo Julische Alpen (Julské Alpy) se staly mezinárodně používanými geografickými pojmy.
Zde je slovníkové heslo pro „Karst, der“ – tedy „Kras“:
Karst, der – kras – název oblasti Kras na pomezí Slovinska a Itálie, která dala jméno celému geologickému jevu.
Významy:
- Geologický pojem – typ krajiny tvořené rozpustnými horninami (zejména vápencem), charakterizovaný jeskyněmi, propastmi, ponornými řekami a dalšími krasovými jevy.
- Der Karst ist durch Höhlen und Dolinen geprägt.
(Kras je charakteristický jeskyněmi a závrty.)
- Der Karst in Slowenien gilt als Ursprungsgebiet der Karstforschung.
(Slovinský Kras je považován za původní oblast výzkumu krasu.)
Odvozená slova:
- Karstlandschaft – krasová krajina
- Karsthöhle – krasová jeskyně
- Karstquelle – krasový pramen
- Karstgebiet – krasová oblast
Encyklopedické poznámky
- Termín Karst se v němčině ustálil jako mezinárodní geologický pojem, odvozený přímo od slovinského regionu Kras.
- V německých textech se často zdůrazňuje, že Slovinsko je kolébkou krasové vědy (Karstforschung), protože právě zde byly systematicky popsány první krasové jevy.
- Oblast Karst se rozkládá mezi městy Sežana, Divača a Koper, s významnými jeskyněmi jako Postojnska jama (něm. Adelsberger Grotte) nebo Škocjanske jame (něm. Höhlen von St. Kanzian).
