סֵפֶר (sefer) – „kniha, svitek“
1. Základní význam a gramatika
- Podstatné jméno, rod mužský.
- V biblické hebrejštině původně označuje svitek, listinu, dokument psaný na pergamenu či papyru.
- V moderní hebrejštině běžné neutrální slovo pro knihu.
- Kořen ספר (s-p-r) znamená „počítat, vyprávět, zaznamenat“ – souvisí s představou zapsaného, spočítaného textu. Jeho význam “počítat, vyprávět, zaznamenat” krásně ukazuje, jak spolu souvisí počet (sčítání) a příběh (vyprávění, záznam).
- Z tohoto kořene pocházejí slova jako:
- סֵפֶר (séfer) – kniha (zaznamenaný text)
- סוֹפֵר (sofér) – písař (ten, kdo zaznamenává/zapisuje) nebo spisovatel
- סִפּוּר (sipúr) – příběh, vyprávění
- סְפִירָה (sfirá) – počítání (např. Sefirat ha-Omer – počítání Omeru)
2. Rozšířený význam
- Náboženské texty: „kniha“ často znamená posvátný spis (např. סֵפֶר תּוֹרָה – svitek Tóry).
- Literární díla: jakékoli beletristické nebo odborné knihy.
- Úřední dokument: listina, certifikát (v bibli i v právních textech: סֵפֶר כְּרִיתוּת – rozlukový list).
3. Typické kolokace a ustálená spojení
- סֵפֶר תּוֹרָה (sefer Tora) – svitek Tóry
- סֵפֶר תְּהִלִּים (sefer Tehilim) – kniha Žalmů
- סֵפֶר קֹדֶשׁ (sefer kodesh) – svatá kniha
- סֵפֶר זִכְרוֹנוֹת (sefer zikhronot) – „kniha pamětí“
- סֵפֶר כְּרִיתוּת (sefer keritut) – rozvodový list (Dt 24:1)
- סֵפֶר סִפּוּרִים (sefer sipurim) – kniha povídek
- סֵפֶר לִמּוּד (sefer limud) – učebnice
- סֵפֶר כִּיס (sefer kis) – kapesní knížka
- חָתַם עַל־הַסֵּפֶר (chatam al-ha-sefer) – podepsal listinu
4. Typické vazby a užití v biblickém kontextu
- Často ve spojení כָּתַב סֵפֶר (katav sefer) – napsal knihu, dokument.
- פָּתַח סֵפֶר (patach sefer) – otevřel knihu / svitek (např. Iz 29:11).
- V Bibli může označovat i zápisník, registr, kroniku:
- „נִכְתְּבוּ בְּסֵפֶר הַדִּבְרֵי הַיָּמִים“ – jsou zapsáni v knize Letopisů.
5. Příkladové věty
- יֵשׁ לִי סֵפֶר חָדָשׁ (yesh li sefer chadash) – mám novou knihu.
- הַיֶּלֶד קוֹרֵא סֵפֶר בְּסִפְרִיָּה (ha-yeled kore sefer ba-sifriya) – chlapec čte knihu v knihovně.
- הֵבִיאוּ סֵפֶר תּוֹרָה לַבֵּית כְּנֶסֶת (hevi’u sefer Tora la-beit kneset) – přinesli svitek Tóry do synagogy.
- כָּתַב סֵפֶר עַל הִסְטוֹרְיָה שֶׁל יִשְׂרָאֵל (katav sefer al historia shel Yisra’el) – napsal knihu o dějinách Izraele.
6. Příbuzná slova (tvořená z kořene s-p-r)
- סוֹפֵר (sofer) – písař, zapisovatel, opisovač posvátných textů.
- סִפּוּר (sipur) – příběh, vyprávění.
- מִסְפָּר (mispar) – číslo, počet.
- סְפִירָה (sfira) – sčítání, také „sféra“ v kabale.
- סִפְרִיָּה (sifriya) – knihovna.
- סְפָרִים (sfarim) – množné číslo: knihy.
7. Příbuzná a související slova v jiných semitských jazycích
| Jazyk | Tvar | Význam / poznámka |
|---|---|---|
| Aramejština | סִפְרָא (sifrā) | kniha, svitek; v Targumech běžné |
| Syrština (liturgický jazyk syrských křesťanských církví. Píše se syrskou abecedou, která je odvozeninou aramejské abecedy) | ܣܦܪܐ (saprā / seprā) | kniha |
| Arabština | سِفْر (sifr) | původně „svitek, kniha“ – dodnes např. „as-Sifr al-muqaddas“ = Písmo svaté |
| Ge’ez (stará etiopština) | säfer | kniha |
| Maltština | ktieb (z arab. kitāb), ale historicky znám i vliv sifr v liturgii | |
| Akadština | šipru / tuppu | spis, záznam na tabulce (jiný kořen, ale blízká funkce) |
V arabštině z kořene s-f-r také sloveso سَفَرَ (safara) – „odkrýt, cestovat“; pravděpodobně původně „rozvinout svitek“.
Pozdější běžné slovo pro „knihu“ v arabštině je كِتَاب (kitāb), ale ve starém i v náboženském jazyce sifr přežívá.
8. Kulturní a historické poznámky
- V židovské tradici je סֵפֶר spojeno s úctou k psanému Božímu slovu; svitek Tóry musí být ručně napsán soferem podle přesných pravidel.
- Mnohá biblická jména a pojmy odkazují na zápis do „knihy života“ (סֵפֶר הַחַיִּים – sefer ha-chajim).
- V moderním hebrejském kontextu označuje jakýkoli svazek tištěný i elektronický.
Složená slova: V hebrejštině je možné vidět kořen, od kterého je vytvořeno i slovo “sefer” v různých složených slovech, jako například “ספרייה” (sifriya), což znamená knihovna, nebo “ספר תורה” (sefer Torah), kde Torá – posvátný svitek judaismu.
v Národní knihovně
בספרייה הלאומית
besifriya haleumit
ספר sefer (book), ספריה sifriya (library), and ספרנית safranit (librarian)—all three from the root ס-פ-ר s-f-r.
