Pojem Izrael (v hebrejštině יִשְׂרָאֵל, v českém přepisu jisra’el) má několik významů v různých kontextech. V lingvistickém kontextu se jedná o:
• osobní jméno biblického patriarchy, který se původně jmenoval Jákob, ale po zápase s andělem dostal nové jméno, které znamená “bojuje s Bohem” nebo “Bůhvládne”https://cs.wiktionary.org/wiki/Izrael
• mužské rodné jméno, které je odvozeno od jména patriarchy a je používáno v židovské a křesťanské tradici
• název národa, který vznikl z dvanácti kmenů, které byly potomky Izraele (Jákoba) a jeho synů
• název Židů jako duchovních potomků Izraele a vyvoleného lidu Božího
• název přímořského státu v Levantě, který byl založen v roce 1948 jako domovina pro Židy po holokaustu
• název starověkého státu tamtéž, který existoval v době železné a byl rozdělen na severní království Izrael a jižní království Juda
• název severního království, které vzniklo po rozdělení Izraele v 10. století př. n. l. a bylo zničeno asyrskou invazí v 8. století př. n. l.
Pojem Izrael se vyslovuje [ˈɪzra.ɛl] a skládá se ze dvou slov: יִשְׂר (jisr), které znamená “vládne, bojuje” a אֵל (el), které znamená “Bůh”. Slovo יִשְׂר je odvozeno od kořene שָׂרָה (s-r-h), který má význam “vládnout, bojovat, zápasit”. Slovo אֵל je jedním z nejčastějších jmen Boha v hebrejštině a je součástí mnoha složených jmen, jako například Dani’el, Micha’el, Gabri’el atd.
V češtině se používá také varianta Israel, která je převzata z angličtiny a latiny. V některých překladech Bible se používá také varianta Isráél, která je fonetickým přepisem hebrejské výslovnosti.
