Zájmeno jener skloňujeme jako dieser a solcher.
V němčině jsou “jener”, “jene”, “jenes” a “jene” zájmena pro označení osoby, věci nebo místa vzdáleného od mluvčího. Tato slova jsou obvykle považována za archaická a obvykle se nepoužívají v každodenní mluvě. V běžné komunikaci se častěji používají běžnější zájmena jako “der”, “die”, “das” (ten, ta, to) a “jener”, “jene”, “jenes” se více vyskytují v literatuře nebo formálnějších textech.
1. “jener Mann” (onen muž) – muž, který je vzdálený od mluvčího nebo zmiňovaný v kontextu.
Například: “Jener Mann spricht Deutsch.” (Onen muž mluví německy.)
2. “jene Frau” (ona žena) – žena, která je vzdálená od mluvčího nebo zmiňovaná v kontextu.
Například: “Jene Frau hat ein interessantes Buch.” (Ona žena má zajímavou knihu.)
3. “jenes Kind” (ono dítě) – dítě, které je vzdálené od mluvčího nebo zmiňované v kontextu.
Například: “Jenes Kind spielt im Park.” (Ono dítě si hraje v parku.)
4. “jene Stadt” (ono město) – město, které je vzdálené od mluvčího nebo zmiňované v kontextu.
Například: “Jene Stadt liegt am Fluss.” (Ono město leží u řeky.)
