Mennonité, jako jedna z anabaptistických skupin, se tradičně distancovali od vojenské služby a militarismu. V některých mennonitských komunitách se nenosí kníry, protože ty považovány za symbol vojenské příslušnosti, zejména proto, že v Evropě byly často spojovány s vojenskými důstojníky. Naopak plnovous, bez kníru, je vnímán jako znak prostoty a odloučení od světských vlivů.

Historický kontext

Tato praxe má kořeny v 19. století, kdy vojenský knír byl součástí uniforem v některých evropských armádách. Mennonité, věrní svým pacifistickým zásadám, se proto rozhodli odlišit nejen svými životními hodnotami, ale i vzhledem.

Plautdietsch, jazyk mnoha mennonitských komunit, může tuto myšlenku zachytit například takto:

“Wi lääwen in Fräd, un wi well nich warden lik de Soldate.”
(“Žijeme v míru a nechceme být jako vojáci.”)

. . .

V Plautdietsch (mennonitské dolnoněmčině) se knír řekne “Schnorrebart” nebo jednoduše “Bart” (vous), pokud je kontext zřejmý. Termín “Schnorrebart” je odvozen z němčiny, kde Schnurrbart znamená totéž.

Příklad ve větě:

“De Schnorrebart es nich verlowt en onse Gemeen.”
(“Knír není povolen v naší komunitě.”)

• Německo-český slovník (Deutsch-Tschechisch)